Havlíčkobrodsko Jihlavsko Pelhřimovsko Třebíčsko Žďársko
Dnes je Sobota - 27.08.2016
Svátek slaví: Otakar | sv. Monika
Zítra: Augustýn | sv. Augustin

MHD v Brodě čeká malá revoluce. Sníží se počet linek, změní se trasy

Tři páteřní linky, pravidelné intervaly, nové trasy. Městskou hromadnou dopravu v Havlíčkově Brodě čeká v příštím roce malá revoluce. Balík nejpodstatnějších změn v historii brodské MHD schválili městští radní. Pokud vše dobře půjde, měly by začít platit od poloviny příštího roku.

„Přišlo množství žádostí na lepší pokrytí Ledečské ulice, chtěli jsme linky dostat i na nově vznikající sídliště Rozkoš, Šupichova a parcely, které se zasíťovávají pod Ledečskou ulicí směrem k řece,“ vysvětlil místostarosta Čeněk Jůzl, proč se přetrasováním linek začalo město zabývat.
U externí firmy si nechalo vypracovat analýzu současného stavu a návrhy změn. Nakonec radní jednu z celkem sedmi vypracovaných variant schválili. Její součástí je i přesun několika zastávek.
Plán je takový, že se současný počet celkem devíti linek zredukuje na šest. Tři budou hlavní, páteřní. Jejich základem se stanou současné linky číslo 1, 6 a 8. Jednička jezdí od dopravního terminálu do Perknova, stejně tak osmička, která cestou obkrouží sídliště Žižkov. Šestka vozí cestující na Výšinu a na Vršovice.

Cyklopouť do Žďáru nad Sázavou

27.08.2016 06:30

Pár poznámek k návštěvě paní Merkel

- je naprosto normální , že se premiér setkává s kancléřkou sousední země a nejvýznamnějším obchodním partnerem
- nemusíme mít na vše stejný názor, paní Angela není hloupá a dobře zná názorovou hladinu v ČR, ale vzkazovat si výhrady přes media nebo nótami je podstatně horší než osobní jednání
- plánované demonstrace proti návštěvě jen podtrhují její význam - nepřijíždí k nám žádný nýmand, ale i demonstrace patří k demokracii
- je pozoruhodné, že podpora politiky paní Merkel je v ČR podstatně menší než u občanů Německa. Proč tomu tak asi je ? Dostáváme o situaci v Německu opravdu objektivní informace , nebo jsme ve vleku tzv. mainsteamového negativistického pohledu na politiku Německa?
- obávám se, že stejně tak jako u papeže Františka tak u paní Angely jsou jednotlivé výroky uváděny bez kontextu - ke škodě všech
- nebyla to jen paní Angela , kdo stál u příčin dnešní migrační krize. Ti , kteří jí dnes nasazují psí hlavu, v minulosti mnohdy jásali nad Arabským jarem a podobnými výrony vývozu demokracie. Bez laskavého přispění Obamy a Clintonové bychom myslím byli někde jinde.

 

Nejsem fanda multi kulti a islám nepovažuji za součást naší současné a snad ani budoucí kultury. I bez něj má naše společnost hodně co dělat sama se sebou. Já samozřejmě taky.

Nečekám lajky , ale cítil jsem potřebu to alespoň takto v krátkosti napsat. Snad to alespoň některé dovede k zamyšlení.

 

Jan Kasal

Třetina surfařů na vlně strachu

Přímý pohled Jaromíra Kaliny

O přízeň voličů do letošních krajských voleb na Vysočině se uchází 21 subjektů. Je to víc než minule. Šest z nich, tedy skoro třetina, „pluje“ na uprchlické vlně, což odráží nálady společnosti. Na jedné straně pozorujeme strach a xenofobii, na druhé vidíme reálnou krizi vyvolanou masivní imigrací lidí z válečných konfliktů, z oblastí sucha i hladu, ale také lidí, kteří se chtějí mít tak dobře jako západní Evropané. Na příčinách uprchlické krize, terorismu a vzniku Islámského státu mají svůj podíl vyspělé země a hrají se zde ekonomické a mocenské zájmy. Ovšem i my jsme součástí vyspělé Evropy, takže už nemůžeme být nestranní. I my se k tomu musíme postavit čelem. Křesťanské je poskytnout pomoc těm, kteří ji potřebují, moudré je zamezit příčinám a řešit konflikty tam, kde krize probíhají. Naším cílem by mělo být poučit se z minulosti, uzdravit její rány a snažit se zlepšit budoucnost. Ne vrátit se do minulosti formou strachu, pomsty, xenofobie a ideologie neslučitelné s židovsko-křesťanskými hodnotami, na kterých vyrostla naše civilizace a které bychom měli předat další generaci.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy 

Cesta Josefa Floriana

20.08.2016 08:30
20.08.2016 19:00

Psal se rok 1941, když se Josef Florian vydal na cestu. Navštívil v létě svého přítele ve Studené a pak se vydal zpět po trase Studená – Telč – Stará Říše. Tradice a vzpomínka praví, že se tehdy v horkém létě napil v Telči příliš studeného vína. To způsobilo zdravotní problémy, jimž na konci roku Josef Florian podlehl. Skončil tak život jedinečného solitéra, který si žil svůj život po svém a zároveň dokázal ovlivňovat celé generace kolem sebe.

Josef Florian prožil svůj život nejen hektickou prací, ale také s mnoha ryze praktickými problémy, dluhy, spory se státní správou, jakoby se nehodil do dané doby. Upřímně řečeno by se patrně nehodil do žádné doby. Odmítal mnohá z pravidel, která tehdejší společnost určovala, zároveň byl přísný jak k sobě, tak ke svým blízkým. Dokázal ze zdánlivé periferie promlouvat do zásadních témat tehdejší doby – vztahu státu a církve i samotného charakteru církve v dynamické proměně světa. Zvládal to mimo jiné i proto, že vnímal vývoj diskusí v celoevropském kontextu. Žít ve Staré Říši ještě neznamenalo, že by neměl přehled o aktuální diskusi ve Francii i jinde. Je to skvělý příklad toho, že může být do značné míry jedno, kde žijeme, abychom uměli vnímat svět kolem nás. Dnes jsme naopak zahlcováni informacemi, případně není problém se k informacím dostat – ale naše schopnost vyhodnocovat je, rozumět jim a vnímat podstatu není o nic větší než v roce 1941… Možná právě naopak, díky jednoduššímu přístupu k informacím máme všeobecně pocit, že rozumíme všichni naprosto všemu – i to je jeden z důležitých impulsů nedůvěry ke vzdělání i vzdělancům.

V sobotu dne 20. srpna se vydáme symbolicky po trase Studená – Telč – Stará Říše po cestě Josefa Floriana – po cestě úžasnou krajinou Vysočiny a provázet nás budou slova a dílo Josefa Floriana se závěrečným večerním setkáním ve Staré Říši. Cesta Josefa Floriana ovšem nemusí být pouze fyzickou procházkou krajinou, může pro nás být i symbolickou cestou – nebát se vlastního názoru i uprostřed všeobecného zjednodušování a hledání rychlých řešení na složité problémy. Cestou vzdělání a rozhledu. Cestou kritického myšlení. Josef Florian nás tak i 75 let po své smrti může směrovat k „dobrému dílu“.

Zdroj: http://www.jihlavske-listy.cz/blog/2016/08/13/cesta-josefa-floriana/

 

 

 

 

Poslanec Kaňkovský: Nedostatek lékařů nejde řešit jako ve filmových Básnících. Pomoci by měl Kraj

Nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu zvlášť na venkově je realitou. A Vysočina není výjimkou. Zatím to pacienti pociťují „jen“ tím, že na ně lékaři mají méně času, prodlužují se objednací doby na některá vyšetření a najít zubaře je nadlidský úkol.

V nemocnicích se daří udržet kvalitní péči jen obětavostí přetíženého personálu. Rozhodně bych se nechtěl dožít toho, aby lidé pocítili nedostatek zdravotníků na kvalitě péče. Jako příklad neutěšeného stavu můžeme použít Černovice na Pelhřimovsku. Město už rok shání náhradu za praktickou lékařku. Měla na starosti i Ústav sociální péče Lidmaň, ale před rokem šla do penze. A žádný lékař o uvolněnou ordinaci nejeví zájem. Přestože mu město nabízí 5 let bydlení zdarma a 150 tisíc na ruku. Nepomohla ani pobídka ze strany pojišťoven ve zvýhodnění plateb vzhledem k menšímu obvodu. Inzeráty, osobní schůzky s vytipovanými lékaři, prosby na zdravotních pojišťovnách, vše marné.

V terénu chybí kromě praktiků i zubaři, narůstá personální vyprahlost nemocnicí u řady oborů. Vše začíná už na lékařských fakultách, kde studuje řada studentů ze zahraničí, kteří po absolvování studia odejdou do své rodné země. Pryč je doba, kdy zejména slovenští absolventi medicíny hojně zůstávali pracovat v ČR. A mladí čeští lékaři? Ti mnohdy ani nenastoupí po promoci do nemocnic.

Jihlava uctila oběti komunistické zvůle

Karel Linhart z Konfederace politických vězňů, který také uvedl: Naše minulost byla velmi krutá, trudná a neutěšená. Vzpomínky na ni, je ale třeba uchovávat, aby ta mladší generace věděla, čím jsme se tehdy brodili a čeho se mají vyvarovat.Asi pět desítek lidí se v neděli dopoledne sešlo u památníku Smírčí kameny v Tyršově ulici v Jihlavě. Památník je nedaleko místa, kde v padesátých letech v komunisty vykonstruovaných procesech probíhaly popravy zcela nevinných lidí. Účastníci si připomněli nejen jedenáct popravených, ale i osudy dalších stovek a tisíců osob, kterým komunistický režim zničil životy.

„Naše minulost je velmi krutá, trudná a neutěšená. Vzpomínky na ni je třeba uchovávat, aby mladší generace věděla, čím jsme se tehdy brodili a čeho se mají vyvarovat,“ řekl před zdmi někdejšího krajského soudu Karel Linhart z Konfederace politických vězňů, který se s některými z obětí osobně znal.

„Děti aby si už nikdy nezranily svá čela o chladné mříže věznic a lágrů, tátové aby nemuseli skrývat svou bolest a mámy neměly vyplakané oči,“ znělo motto pietní akce, kterou už tradičně pořádá město Jihlava ve spolupráci s Konfederací politických vězňů.

Město Jihlavu reprezentoval náměstek primátora Jaromír Kalina, k přítomným promluvil také senátor Miloš Vystrčil, krajský radní Martin Hyský a historik Michal Stehlík. Přítomen byl poslanec Vít Kaňkovský a senátor František Bradáč. Kromě nutnosti připomínat si bezpráví komunistického režimu se opakovaně v proslovech objevila témata terorismu, varování před posilováním totalitních režimů, šířením extrémistických myšlenek a vyvolávání atmosféry strachu ve společnosti.

OTEVŘENÍ PAMĚTNÍ SÍNĚ P. JANA BULY

10.09.2016 14:00
 

Bohu ke cti, vlasti k ochraně, bližnímu ku pomoci

Přímý pohled Josefa Herbrycha

Před dvěma týdny slavil náš Sbor dobrovolných hasičů v Rokytnici nad Rokytnou 130 let od svého založení. To znamená život téměř sedmi generací. Dějiny za tuto dobu zaznamenaly dvě světové války, rozpad světových impérií i změny společenských zřízení ve světě i u nás. V celé této době hráli naši hasiči, stejně jako i v ostatních obcích, významnou roli. Jak na poli té základní činnosti, tedy v boji s požáry a dalšími živly, které se vymknuly kontrole, tak v pozici organizace, která zajišťovala a mnohde dál zajišťuje společenský a kulturní život v obcích. Možná právě proto, že jejich záběr je tak pestrý a široký, se hasiči dnes řadí k našim nejstarším spolkům. Být dobrovolným hasičem není jenom touha někam patřit. Je to mnohdy přístup k životu a společnosti, snaha naplnit heslo v nadpisu tohoto článku. Heslo sice krátké, ale obsahově velmi hluboké - v porovnání s tím, jaké hodnoty dnes společnost často vyznává. S hlubokým obdivem sleduji činnost všech těch, kteří jsou pokračovateli těchto tradic, a jsem hrdý na to, že i já mohu být součástí tohoto společenství.

Josef Herbrych, lídr KDU-ČSL za Třebíčsko

Venkov udrží hlavně vztahy

Přímý pohled Miroslava Houšky

Nedávno jsem z novin Kraje Vysočina dostal anketní otázku: „Co je potřeba k udržení života na venkově?“ Ostatní kolegové - krajští zastupitelé jmenovali infrastrukturu, dopravu, zaměstnanost, veřejné služby a podobné věci. Já jsem na prvním místě uvedl mezilidské vztahy. Autobusy do města, fungující školu, sociální služby, upravenou náves a další věci už totiž dnes lidé berou skoro jako samozřejmost. Zvlášť, když někteří by rádi žili na klidné vsi, ale zároveň si ponechali všechny výhody města. Postavit nový obchvat, čističku, školu či obchod je záslužné, ale v dnešní době je ještě těžší udržet na vsi sousedskou výpomoc, kamarádství a ochotu něco dělat pro druhé zadarmo a společně. Možná nám na to nezbývá čas. Chodíme do práce a děláme na své chalupě. Materiálně se nemáme špatně, ale šťastni úplně nejsme. Ke spokojenosti nám často chybí právě dobré vztahy – ať už v rodině, v práci, v obci nebo jinde. Na ty ale žádné dotační tituly vypsané nejsou. Ty musíme „dotovat“ my sami: důvěrou, kompromisy, pochopením a rozumným přístupem. Jedině pak se bude žít lépe, a to nejen na vsi.

Ing. Miroslav Houška, krajský zastupitel

Syndikovat obsah