Miroslav Houška

Miroslav Houška: Les jako přítěž?

Po práci sedám do traktoru a se syny jedeme kácet kůrovcem napadané stromy. Vracíme se před setměním. To byl teď u nás běžný scénář všedních dní. Těžko se lze bránit zmaru. Zvlášť když si uvědomuji, kolik práce mým předkům dalo vydělat si na koupi lesa a starat se o něj. Les byl úsporou na horší časy. Jenže dnes se radují ti, kteří ho včas vykáceli. Anebo řeknou „Les je dnes přítěž“ a dívají se na nás trochu jako na blázny.

Lidovci tlačí kraj k podpoře hospice a sociálních služeb

KDU-ČSL na jednání krajského zastupitelstva 18. června potěšila většinová (34 ze 40) slovní podpora jednoho z jejích klíčových témat, stavby kamenného hospice. Naopak nejistoty kolem dofinancování sociálních služeb podle lidovců trvají i po té, co vláda slíbila peníze najít. Kraj totiž kličkuje a mění data, která zveřejnil na jaře.

Miroslav Houška: Decentralizace moci úřadům jedině prospěje

Myšlenka na decentralizaci, tedy přesun klíčových institucí a úřadů také mimo Prahu, není nová. V novodobé historii naší země byla doplněna podmínkou přesunu samosprávných pravomocí z centra do krajů, měst a obcí. Už při vzniku krajů první hejtman Vysočiny František Dohnal upozorňoval na nebezpečí soustřeďování moci do Jihlavy.

Miroslav Houška: Nikdo cizí nás nespasí, musíme si pomoci sami

Vždy říkám, že nestačí jen něco vybudovat, ale důležitější je mít představu, jak vybudované dílo či nabízenou službu udržím v provozu. Týká se to třeba letiště v Jihlavě-Henčově, krajských nemocnic, ale i transformace ústavů sociální péče.  Snadno se řekne: „Pojďme budovat, máme k dispozici dotace.“ Ale na naše potomky, kterým necháváme vyšší provozní výdaje, se už nemyslí.

Miroslav Houška: Rozpory ve vnímání rozpočtů

Vždy na konci roku sestavujeme rozpočet kraje na příští rok. Doba nám přeje, a tak je jeho skládání jednodušší než v době krize. Proto nechci hodnotit a pitvat jeho kapitoly, ale zamyslím se hlouběji. Neustále cítíme tlak na zprůhlednění veřejných financí a větší odpovědnost politiků za hospodaření s nimi.

Přibývá „rozklikávacích“ transparentních rozpočtů, které ale krom pár jedinců nikdo nečte. Zveřejňují se i smlouvy, které jen vyvolají závist a rozporují zásady tržního hospodaření. Novináři píší, který politik si za rok co vydělal. A řada zastupitelů má strach rozhodovat, protože pro tým právníků není problém je dostat do vazby.