Josef Herbrych

Postihlo nás něco, co jsme si dříve nebyli ochotni připustit. Čelní politici mluvili o růstu a o tom, že se máme tak skvěle jako nikdy předtím. A najednou přišla studená sprcha v podobě koronaviru. Natolik studená, že v první chvíli ochromila i ty, kteří nám tyto „šoky“ mají pomáhat zvládat, tedy naši vládu.

Vím, že o vodě toho bylo teď napsáno už mnoho a nechci být dalším v řadě, který se nabízí jako odborník na toto téma. Také nechci snižovat odbornost a znalosti těch, kteří se zde již touto otázkou zabývali. Jen se chci na věc dívat i z jiného úhlu, než je dnešní převažující podoba „boje se suchem“.

Jak dlouho už se v naší zemi vede diskuse o úložišti vyhořelého paliva a kdy se zrodil záměr pro jeho vybudování? Logická odpověď se nabízí: Přece se záměrem využití jaderné reakce v energetice. Jenže úplně přesné to není.

Letos 15.března si připomínáme 80. výročí obsazení Československa nacistickým Německem, které ukončilo etapu prosperujícího mladého státu a na dlouho ovlivnilo vývoj naší republiky. Tato událost předcházela doposud nejstrašnějšímu vojenského konfliktu v Evropě, druhé světové válce.

Kamenice u Jihlavy – Lékař a poslanec Vít Kaňkovský z Třeště byl na sobotní krajské konferenci KDU-ČSL v Kamenici u Jihlavy jednomyslně znovuzvolen předsedou vysočinské organizace. Stovka delegátů si zvolila i nový krajský výbor a vyslechla kandidáty do celostátního vedení strany.

Nejsledovanější politická událost už se blíží. Ve dnech 5. a 6. října si zvolíme zastupitele měst a obcí. Komunální volby poutají pozornost občanů i v nejmenších vsích. Mohou při nich totiž aktivně zasáhnout do dění ve svém bydlišti. Sami nejlépe vědí, jak by jejich obec a atmosféra v ní měly vypadat.

V Knínicích na Jihlavsku loni rezignovali starosta a místostarosta. Brali jako ponižování, že se kvůli zpřísnění zákona o střetu zájmů budou muset zveřejňovat veškeré příjmy a závazky, aby kdokoli mohl hodnotit, zda se „na obci“ příliš neobohatili. Kvůli majetkovému „striptýzu“ odmítali kandidovat do letošních obecních voleb i lidé jinde.

Novoroční výstupy na vrcholky kopců jsou čím dál populárnější. A my na Vysočině máme z čeho vybírat. Třeba Mařenka není jen zdrobnělinou ženského jména, ale řada nás ze západu Třebíčska si pod tím jménem už pět let vybaví i nejvyšší vrchol okresu s překrásnou rozhlednou.

Koncem roku se tu scházejí stovky lidí z blízka i z dálky, kteří pro rozhled po kraji nejsou líní vyšlápnout do výšky 739 metrů nad mořem. Od záměru do zdárného konce to trvalo téměř 12 let a jsem rád, že jsem s ostatními tehdejšími starosty Mikroregionu Podhůří Mařenky byl u toho.

Koncem října si připomínáme výročí vzniku naší republiky. Náš stát se zrodil po těžké válce, dodnes najdeme i v malých vesnicích Vysočiny pomníky padlých. Naši dědové a pradědové cítili na novou zemi hrdost, byli rádi, že jsme si udrželi vlastní jazyk a kulturu.